Zeleň jako součást zdravého bydlení: zlepšuje vnitřní prostředí, prospívá zdraví
Dostatek zeleně ve svém bytě byste neměli v žádném případě podceňovat. Má totiž mnoho pozitivních přínosů pro lidské fyzické i duševní zdraví, pomáhá odstraňovat škodlivé látky z ovzduší, reguluje vlhkost a v neposlední řadě plní dekorativní funkci. Chtěli byste se proto obklopit rostlinami, přestože nebydlíte v rodinném domě se zahradou ani ve srubu u lesa? Pak není nic snazšího, než si je přenést přímo do interiéru, na balkón, terasu či předzahrádku nebo do společných prostor vašeho domu. S tipy, jak si zeleň ve svém domově užijete ještě intenzivněji a jak s její pomocí upevníte své zdraví i sousedské vztahy, vás nyní seznámí developerská společnost JRD, která se aktivně věnuje podpoře zdravého a udržitelného bydlení a do svých projektů začleňuje komunitní zahrádky, zelené střechy i vzrostlou zeleň z vlastní lesní školky ve Vlašimi.
Pokud věnujete dostatečnou pozornost správnému výběru rostlin do vašeho bytu a následné péči o ně, odmění se vám řadou přínosů pro vaše fyzické i duševní zdraví. Zeleň totiž nemá jen dekorativní funkci, ale navíc blahodárně působí na lidskou psychiku, a mírní tak negativní dopady dlouhodobého stresu na organismus. Dále zvyšuje množství kyslíku v prostoru, reguluje vlhkost vzduchu, snižuje prašnost v bytě a pomáhá zde odstraňovat škodlivé látky, které se uvolňují z laků, barev a elektrospotřebičů. A v neposlední řadě vám některé rostliny poslouží jako koření při přípravě pokrmů, případně si z nich můžete uvařit léčivý čaj. „Při správném výběru vhodných pokojových rostlin získáte přírodní lékárnu, čističku i zvlhčovač vzduchu. Tušili jste například, že aloe vera je nejen léčivou a hojivou bylinou, ale také celodenním producentem kyslíku, jehož skvrnité listy vás upozorní na zvýšené množství škodlivých látek v interiéru? Nebo že lopatkovec zvyšuje vzdušnou vlhkost a břečťan, tchynin jazyk a zelenec zase dokážou ze vzduchu odfiltrovat řadu alergenů a toxinů, včetně formaldehydu? Promyšleně zvolené rostliny vám tak pomohou k výraznému zkvalitnění vnitřního prostředí domova i k zpestření jídelníčku. A o zeleň nemusíte přijít ani v případě, že máte jen malý obytný prostor. Domluvte se se sousedy a využijte společné prostory domu, přilehlý pozemek či park,“ radí Jan Řežáb, majitel JRD.
Komunitní zahrádka: prostor k budování sousedských vztahů
Bydlíte v bytovém domě, rádi zahradničíte, ale nemáte předzahrádku ani balkón, na kterém byste si mohli vypěstovat zeleninu a bylinky? Pokud se navíc rádi setkáváte se svými sousedy, pak jim zkuste navrhnout realizaci jednoho z trendů současné doby: komunitní zahrádky. „Mnoho domů má dnes park, vnitroblok nebo alespoň zelenou plochu, na níž se mohou sousedé sdružovat a věnovat se společně různým volnočasovým aktivitám. Část tohoto prostoru lze vyhradit pro zahradničení: rozdělit ho na jednotlivé záhonky, obhospodařovat společně či osadit speciálními truhlíky. Právě tento typ komunitní zahrádky vznikl u rezidenčního projektu Zelená Libuš, kde jsme instalovali deset vyvýšených záhonů a kompostér se speciálním pletivem proti hlodavcům. Může zde proto probíhat zcela ekologická výsadba,“ říká Michaela Dudáčková, konzultantka udržitelného developmentu ve společnosti Kokoza, která zároveň spolupracuje s JRD jako komunitní koordinátorka. Ta následně dodává: „Společná výsadba truhlíků proběhla 18. června v rámci sousedského setkání při příležitosti slavnostního otevření zdejší komunitní zahrádky. S jejich majiteli i dalšími návštěvníky jsme se navíc podělili o mnoho užitečných informací o šetrném kompostování, hnojení a pěstování rostlin.“
Zelené střechy a parky: kousek přírody v developerských projektech
Květináče na balkóně či v okně i uzavřená komunitní zahrádka bývají často mimo dosah lidí z okolí. V moderních bytových domech proto dnes vznikají také zelené plochy, z nichž mohou mít užitek i další obyvatelé místní lokality a které navíc přispívají ke zlepšení životního prostředí: např. parky a zelené střechy nebo fasády. Dobrým příkladem jsou zelené střechy, vinice a park u projektu Císařská vinice, na jejichž návrhu pro JRD se podílel známý krajinář a zahradní architekt Ferdinand Leffler z ateliéru Flera, park v rezidenčním areálu Ecocity Malešice se vzrostlými stromy z vlastní lesní školky developera ve Vlašimi nebo vegetační střechy u projektu Zelená Libuš. „Střechy pokryté vegetací mají mnoho funkcí, které zdaleka nezahrnují pouze tu estetickou. Zároveň totiž přispívají k absorbování prachových částic, zlepšení zvukové a tepelné izolace, zadržování dešťové vody, rozvoji místní biodiverzity a snížení intenzity vyzařování na sousední plochy. Ochlazováním stavby a okolního vzduchu tak narušují vznik efektu tzv. městského tepelného ostrova,“ vysvětluje Jan Řežáb.
